Z historie SDH Karolinka - Stanovnice

Sbor dobrovolných hasičů byl ve Stanovnici založen v roce 1934 jako pobočka Karolininy Huti, patřící pod obec Nový Hrozenkov. Údolí Stanovnice bylo samostatnou pobočkou části obce Karolinina Huť. Její horní levá část patřila Malým Karlovicím. Údolí Malé i Velké Stanovnice bylo velmi osídlené, mělo obchod i školu, kterou v tomto roce navštěvovalo 150 žáků. Vzdálenost a nepružnost spojení s Karolininou Hutí navodilo myšlenku založení místního samostatného sboru ve Stanovnici, který by pohotově a s časovým náskokem mohl zdolat případný požár v oblasti tohoto zalidněného údolí.

Dne 11. února 1934 se ve stanovnické škole sešla ustavující valná hromada.

Účastnili se jí zástupci z Karolininy Huti - starosta Pecháček, Šauer, Heler, Blábolil, Vehovský a 21 zájemců ze Stanovnice, z toho 14 se stalo členy sboru.

Prvním starostou vzniklého sboru byl zvolen Josef Ohryzek.

Na první členské schůzi se členové rozhodli provést sbírku ve prospěch sboru, a to na stavbu dřevěné kůlny, která by sloužila jako zbrojnice. Dohodli se na zaslání žádostí o dary velkostatkářům, obcím a majitelům lesa. Žádosti byly zaslány revíru Malých Karlovic, panství Thonetovu, firmě Baťa, prezidentu T. G. Masarykovi a obcím Nový Hrozenkov a Malé Karlovice.

Zbytek potřebného dřeva darovali členové sboru, kteří vlastnili les.

Pozemek na tuto kůlnu poskytl Jan Koňařík.

Dne 7. listopadu 1935 sbor zakoupil ruční stříkačku na koňský potah od Velkých Karlovic a zároveň se podařilo vyřídit půjčku na zakoupení výzbroje a výstroje.

První hasičský ples pořádali stanovničtí hasiči v roce 1936 v Karolinině Huti v hostinci U Malíků. Čistý zisk z plesu činil jen 50,30 Kč. Finanční situace hasičského sboru byla natolik špatná, že nebylo možné přijímat nové členy, kteří se do sboru hlásili, a to pro nedostatek peněz k zakoupení potřebné výzbroje a výstroje. V této době získal sbor peníze z darů občanů Stanovnice a rovněž od svých členů. Jelikož peněz stále chybělo, rozhodli se členové sehrát divadlo. S divadelní hrou Richarda Branalda ,,Nestyď se tatínku" vystoupili stanovničtí hasiči v Karolinině Huti a v Tísňavách. Začaly se pořádat různé kulturní akce jako kácení máje, hasičské slavnosti a dožínkové zábavy. Rovněž byla uspořádaná dožínková zábava v Dělnickém domě v Karolinině Huti. Tyto akce měly velký úspěch a přinášely do pokladny více peněz. Proto se mohlo přistoupit k zakoupení výzbroje a výstroje pro družstvo. 

V období okupace a protektorátu vyvíjel sbor jen minimální činnost. V období let 1945 – 1946 se ze Stanovnice odstěhovalo do pohraničí 35 rodin.

Začátkem roku 1948 navrhl sbor z Karolininy Huti, aby došlo ke sloučení s jejím sborem. Všichni členové sboru byli proti, takže návrh byl zamítnut.

Dne 18. ledna 1948 se valná hromada usnesla přikročit ke stavbě hasičského domu. Byla podána žádost zemské hasičské jednotě na vypracování projektu. V květnu byl schválen projekt, který vypracoval stavitel Gajovský z Ostravy. V roce 1950 byla stavba hasičského domu zastavena MNV s doporučením opravit stávající kůlnu. Toto rozhodnutí MNV nebylo jen velkým zklamáním pro všechny členy sboru, ale i pro občany Stanovnice. I přes dočasné zastavení stavby se sbor na stavbu hasičského domu průběžně připravoval. Byl zakoupen písek a štěrk, nechalo se nalámat 75 m stavebního kamene - vápence, v lomech v Malé Stanovnici a v Malých Karlovicích, který byl odvezen k základům. Deset členů Stanovnického sboru se zůčastnilo v roce 1950 srazu hasičstva krajů Gotwaldov a Bratislava ve Vrbovcách.

Teprve v roce 1951, po vydání zákona č.60/1950 Sb. o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami, přechází starost o materiální zabezpečení požární ochrany plně na národní výbory, tzn. že stát poskytuje finanční prostředky na základní vybavení výstrojí a výzbrojí. Tím odpadly starosti se sháněním peněz na nákup potřebného vybavení. Členové hasičského sboru se pak mohli plně věnovat cvičení a organizaci vlastní spolkové práce. V tomto roce sbor získal motorovou stříkačku ,,Stratílek“.

V dalších letech se činnost hasičů velmi zlepšila, na čemž měli zásluhu dva nově přijatí členové – učitelé Holešovský a Škorňák, kteří byli zvoleni v následujícím roce do výboru jako předseda a kulturní referent. Dále se rozšířila členská základna zejména o ženy. V těchto letech cvičilo družstvo mužů, dorostu, žáků i žen pod vedením velitele Ludvíka Pavelky a Jiřího Ohryzka. 

Na ustavující schůzi konané dne 22. února 1953 byly schváleny stanovy a projednán nový organizační řád. Členové rozhodli pokračovat dál v dobrovolných brigádách na přípravě stavby hasičského domu. Na žádost MNV sbor odprodal 10 m3 kamene pro jeho potřebu.

V roce 1957 sbor získal automobil Chevrolet.

O tři roky později tento vůz vystřídala TATRA 805.

V roce 1965 se konečně přikročilo ke stavbě hasičského domu, sice jen jako garáže, ale podle plánů základů pro výstavbu požárního domu. Tyto garáže byly provizorně přikryty. Z důvodu velké rozestavěnosti byl vydán zákaz dále ve výstavbě pokračovat. Pozemek na tuto stavbu byl zakoupen od člena sboru Jana Koňaříka.

Až v roce 1969 byla stavba hasičského domu obnovena.

V roce 1972 byla stavba hasičského domu ukončena a 16. ledna se již v novém hasičském domě konala valná hromada sboru. Tato stavba byla zařazena do akce „Z“, kde naší členové odpracovali mnoho brigádnických hodin.

V tuto dobu se přihlásili do sboru mladí členové, kteří vyvíjeli velkou činnost, jak po stránce výcviku, tak po stránce kulturní. Družstvo se začalo účastnit pohárových soutěží, jak v našem okrese, tak i mimo něj. Zasahovalo také u několika požárů budov a lesů. V roce 1974 se soutěžní družstvo v požárních soutěžích 13krát umístilo na prvním místě. Velkým podílem na zlepšení činnosti sboru se stala dostavba nového hasičského domu, kde byla umístěna veškerá technika tolik potřebná pro dobrý výcvik.

Osudným byl pro hasiče ve Stanovnici rok 1975, kdy bylo definitivně rozhodnuto o stavbě přehrady v dolní části Stanovnice. Stavbě předcházelo vystěhování usídlených domorodců, jejichž domy měly být zaplaveny budoucí přehradou nebo stály v její blízkosti. Tyto objekty vykoupil stát a původní vlastníci si většinou vystavěli nové domy v Karolince. Nedaleko nad zátopovým územím se nacházela právě stanovnická hasičská zbrojnice, kterou si občané v nedávne době tak pracně vybudovali. I když se hasičský dům nenacházel v bezprostřední blízkosti přehrady, vydaly nadřízené úřady příkaz hasičský dům zbořit. Bylo to velké zklamání pro obyvatele Stanovnice, protože hasičský dům se pro ně stal jediným kulturním společenským centrem a nositelkem tradic této odlehlé části obce. Naděje na postavení nového hasičského domu byly v nedohlednu. V roce 1977 byla definitivně stavba přehrady zahájena. Po vykoupení a zboření hasičského domu byla umístěna hasičská technika provizorně v malé stodůlce Zdenky Zbrankové. Ceny získané na pohárových soutěžích se musely uložit do beden a uskladnit u člena sboru Jiřího Ohryzka, hasičské vozidlo T 805 přes zimu uschovat v garáži MNV v Karolince.

V roce 1985 členové sboru pod vedením Františka Kaluse postavili dřevěnou kůlnu pro umístění vozidla TATRA 805 a pro uskladnění výstroje a výzbroje. Na výroční členské schůzi 13. října 1985 se ustanovil nový výbor ZO SPO. Novým předsedou se stal Jaromír Řepka, velitelem Jiří Ohryzek st. Činnost sboru se začala zlepšovat, byly pořádány brigády, kulturní akce, stavění máje. Družstvo se účastnilo soutěží v požárním sportu. Rovněž byly prováděny preventivní prohlídky budov. Starosta sboru spolu s místostarostou sboru, bratrem Slavomírem Orságem, se účastnili mnoha jednání s MNV o stavbě hasičského domu.

Na výroční členské schůzi 25. října 1987 byl zvolen nový výbor ZO SPO. Předsedou byl zvolen Jiří Ohryzek ml., velitelem Josef Řepka. Nový výbor navazoval na práci předešlého výboru. Byl organizován výcvik a školení družstva. Byly uspořádány fotbalová utkání mezi hasiči Stanovnice a Veselé. Pro členy byl uspořádán zájezd do Českých Budějovic a Přibyslavi. Rovněž se sbor účastnil dne hasičů na Všeobecné výstavě v Praze. Družstvo, které se připravovalo na soutěže, si nejdříve muselo vydělat peníze u Státních lesů, aby mohlo soutěžit.

Dne 24. června 1989 byl pořádán I. ročník požární soutěže ,,Memoriálu Jana Orsága Jurovského". Při této akci byla navázána družba ZO SPO Brno - Obřany.

Po Sametové revoluci v roce 1990 se našim funkcionářům podařilo sehnat finanční prostředky na zakoupení požárního vozidla A 31.

Noví členové výboru Slavomír Orság, Alena Orságová a Josef Orság s odbornou pomocí starosty Brna - Obřan, Vlastimila Břicháčka, nepřestali vyvíjet nátlak na tehdejší vedení obecního úřadu skrze stavbu hasičského domu, který byl již několik let slibován.

V roce 1996 se členové sboru účastnili plenárního zasedání obecního úřadu, kde projednali stavbu hasičského domu ve Stanovnici. Po různých připomínkách a dohodě, že členové sboru, kteří vlastní lesy dodají veškeré potřebné dřevo, byla většinou hlasů stavba schválena. V následujícím roce bylo provedeno zaměření a vykoupení pozemku od Zdeňka Koňaříka. V tomto roce naši členové odpracovali 587 brigádnických hodin, včetně dovozu kamene k základům, kácení a přibližování dřeva na odvozní místo.

Hodnota dřeva vyšplhala na 90 000,- Kč. Toto dřevo darovali členové, ale i jiní občané, ze svých lesů.

Dne 30. září 1998 byl již čtvrtý hasičský dům předán do užívání při slavnostním zasedání rady MěÚ. 

Po předání hasičského domu se činnost hasičského sboru stabilizovala. Členové sboru se aktivně účastnili školení a výcviku. 

V roce 2004 sbor navázal družbu s hasičským sborem obce Papradno ze Slovenska. 

Hasičský sbor každoročně pořádá hasičský den, jehož součástí je hasičská soutěž. V měsíci květnu se účastní již tradičního setkání u památníku na Stracenci a účastní se také mše svaté při svátku svatého Floriána. Soutěžní družstvo se pravidelně účastní obvodové soutěže v požárním sportu, soutěží TFA a námětového cvičení okrsku.

V roce 2008 sbor uspořádal jako první dobrovolný sbor v okrese Vsetín a jako druhý sbor v kraji soutěž TFA ,,O najpevnějšího hasiča zpod hřebeňa Javorníka", která je od roku 2012 zařazena do Vsacké ligy TFA.

K 1. lednu 2014 se k SDH Stanovnice přidali noví členové: Jakub Koňařík, Eva Orságová, Kristýna Orságová, Marián Orság, Veronika Urbanová. Sborá má tedy 35 členů. Z nichž se někteří účastní závodů Vsacké ligy TFA a  dosahují výborných výsledků v těchto soutěžích. V loňském roce 2013 jsme dosáhli ve Vsacké lize TFA těchto výsledků: Veronika Urbanová 4. místo, Eva Orságová 6. místo, Kristýna Orságová 14. místo, celkově ženský tým 2. místo, Marián Orság 2. místo, Roman Ohryzek 16. místo, celkově mužský tým 3. místo.